Janáček vs. Šostakovič
Na počátku hudební kariéry Leoše Janáčka (1854–1928) stál mimo jiné i sen o dráze klavírního virtuosa. Brněnská pódia byla svědkem jeho interpretací náročných děl světových autorů. Pilně cvičil a také pro klavír komponoval drobné skladby. Na studiích v Lipsku však pochopil, že kariéra koncertního pianisty nebude pro něj to pravé a klavír mu zůstal pomocníkem při komponování orchestrálních partitur a také prostředkem k vyjádření nejintimnějších citů.
Všechny termíny
sobota
14. 6. 2025
15:00
kostel Panny Marie Na Náměti
480 Kč
Popis
O KONCERTU
Na počátku hudební kariéry Leoše Janáčka (1854–1928) stál mimo jiné i sen o dráze klavírního virtuosa. Brněnská pódia byla svědkem jeho interpretací náročných děl světových autorů. Pilně cvičil a také pro klavír komponoval drobné skladby. Na studiích v Lipsku však pochopil, že kariéra koncertního pianisty nebude pro něj to pravé a klavír mu zůstal pomocníkem při komponování orchestrálních partitur a také prostředkem k vyjádření nejintimnějších citů.
Sonáta I. X. 1905 uváděná také pod podtitulem Z ulice nebo jako Fragment byla inspirována tragickou událostí, která se stala v Brně při demonstracích spojených se založením druhé české univerzity a následnými nepokoji a střety mezi brněnskou německou majoritou a českou minoritou. Náročnou klavírní kompozicí o třech částech původně nazvanou Z ulice dne 1. října 1905 Leoš Janáček vyjádřil svůj nesouhlas s nespravedlivou násilnou smrtí mladičkého dělníka. Je ironií, že skladba, kterou Janáček po konfrontaci se skladbami Sukovými, Foerstrovými a Novákovými v návalu sebekritiky zničil, patří dnes k tomu nejzásadnějšímu, co bylo ve dvacátém století pro klavír vytvořeno.
Deset krátkých Šostakovičových Aforismů připomíná Prokofjevovy Sarkasmy a jiné klavírní miniatury. Jsou však ještě radikálnější a modernější. Tyto disonantní a virtuózní drobné skladby ukazují mladíka razícího si vlastní cestu nezávislou na hudbě minulosti. Skladatel je premiéroval na podzim 1927.
Většina Janáčkových klavírních skladeb (nepočítáme-li studentské práce) vznikla v období 1999–1912. Cyklus Po zarostlém chodníčku obsahuje drobné skladby, připomínající listy z náčrtníku – rychlými, přesnými a úspornými tahy zde zachytil obrázky čerpající z moravského folkloru či jen prchavé dojmy.
V pěti skladbách druhé řady nadepsaných jen tempovým označením se hudební myšlenky nebo jejich útržky obsedantně vracejí, do někdy až impresionistických harmonických barev vstupuje typicky moravská kadence a taneční rytmus.
Ještě větší impresionistické zabarvení má klavírní cyklus V mlhách (1912), jenž je považován za vrcholné a vyspělé Janáčkovo dílo. Vznikl během skladatelova těžkého a bezvýchodného životního období, poznamenaného úmrtím dcery Olgy i profesním a uměleckým neuznáním pražských hudebních autorit.
Program a účinkující
Dmitrij Šostakovič
Tři fantastické tance pro klavír, op. 5
Leoš Janáček
Sonáta pro klavír 1. X. 1905
I. Předtucha
II. Smrt
Leoš Janáček
Po zarostlém chodníčku, klavírní cyklus / 1. řada
1. řada
1. Naše večery
2. Lístek odvanutý
3. Pojďte s námi!
4. Frýdecká Panna Maria
5. Štěbetaly jak laštovičky
6. Nelze domluvit!
7. Dobrou noc!
8. Tak neskonale úzko
9. V pláči
10. Sýček neodletěl!
Přestávka
Leoš Janáček
Po zarostlém chodníčku, klavírní cyklus / 2. řada
2. řada
1. Andante
2. Allegretto – Presto
3. Più mosso
4. Vivo
5. Allegro – Adagio
Dmitrij Šostakovič
Aforismy, op. 13 (10 kusů pro klavír)
Leoš Janáček
V mlhách, klavírní cyklus
1. Andante
2. Molto adagio
3. Andantino
4. Presto
Konstantin Lifschitz – klavír