PRELUDIUM II / Naděje, radost & mládí

O KONCERTU

Trojice interpretů nejmladší generace

Program nabízí širokou paletu romantického a raně moderního komorního a sólového repertoáru, ve kterém se setkávají vrcholná díla s tvorbou současnou a odhalují tak výrazové možnosti a vývoj hudebního jazyka západní umělecké hudby. Úvod patří Camille Saint-Saënsovi (1835–1921) a jeho Allegro appassionato, op. 43 pro violoncello a klavír, komponovanému v roce 1864. Dílo představuje francouzskou romantickou violoncellovou tradici, v níž se prolíná lyrická introspekce s virtuózní brilancí. Formální struktura ukazuje Saint-Saënsovu typickou jasnost a propracovanou interakci mezi oběma nástroji, vytvářející dialog střídající vášnivý výraz a rafinovanou eleganci. 

Druhá klavírní sonáta Alexandra Skrjabina (1871–1915) komponovaná v r. 1892, tzv. Sonáta-Fantazie, představuje přechodné období v autorově kompozičním vývoji, propojující pozdně romantické idiomy s ranými náznaky jeho vysoce individuální harmonické řeči. Dílo střídá lyrické pasáže s dramatickými vrcholy a vytváří koncentrovaný hudební narativ, který předjímá mystické a chromatické inovace jeho pozdější tvorby.

Jeden z pohledů na současnou hudební estetiku nám přibližuje Matteo Hager (2003) a jeho Rêverie pro housle. Hagerův kompoziční styl vychází z romantické tradice, klade důraz na subtilní harmonické a zvukové kontrasty a až meditační možnosti melodické linky sólových houslí.

Koncertní polonéza Henryka Wieniawského (1835–1880), virtuózní dílo reprezentující 19. století a polskou hudební národní tradici, mistrovsky spojuje temperamentní charakter polonézy s lyrickou jemností. Střídání brilantních figur a zpěvných melodií činí z díla nejen technicky náročný kus, ale také významný příklad Wieniawského umění.

Program uzavírá Klavírní trio č.1 d moll Felixe Mendelssohna (1809–1847). Toto trio je pevnou součástí romantického komorního repertoáru a je příkladem Mendelssohnovy syntézy formální přísnosti, kontrapunktické propracovanosti a melodické líbeznosti až hřejivosti. Čtyřvětá struktura vyvažuje virtuózní brilanci klavírního partu s intimním dialogem mezi houslemi a violoncellem a představuje ideál komorní hudby jako rovnocenného hudebního rozhovoru.

Celý program pokrývá téměř sto padesát let hudebního vývoje, od virtuózní elegance Saint-Saënse a Wieniawského přes lyrickou intenzitu Skrjabina a Mendelssohna až po kontemplativní soudobý hlas Hagera. Nabízí hluboký vhled do proměn komorní hudby a umožňuje nahlédnout do estetických, strukturálních i výrazových dimenzí, které stále formují žánr komorní hudby.

Program a účinkující

Camille Saint-Saëns: Allegro appassionato, op. 43 pro violoncello a klavír

Josef Bárta – violoncello, Ayla Bártová – klavír

Alexandr Skrjabin: Sonáta pro klavír č. 2 gis moll, op. 19
I. Andante
II. Presto

Ayla Bártová – klavír

Matteo Hager: Reverie pro housle

Matteo Hager – housle

Henryk Wieniawski: Polonaise de concert, op. 4

Matteo Hager – housle, Ayla Bártová – klavír

Felix Mendelssohn: Trio pro klavír, housle a violoncello č. 1 d moll, op. 49
I. Molto allegro agitato
II. Andante con moto tranquillo
III. Scherzo: Leggiero e vivace
IV. Finale: Allegro assai appassionato

Ayla Bártová – klavír, Matteo Hager – housle, Josef Bárta – violoncello