Lukáš Vasilek, Česká filharmonie

O KONCERTU 

Málokterá skladba zanechala v historii České filharmonie tak hlubokou brázdu jako Honeggerovo oratorium Jana z Arku na hranici. V roce 1970 ji tehdejší dramaturg Ivan Medek zařadil na program jako uctění památky Jana Palacha a jeho sebeupálení. Nyní toto náročné a působivé dílo připraví umělecký šéf Pražského filharmonického sboru Lukáš Vasilek.

Koncert z řady C

Program

Arthur Honegger
Jana z Arku na hranici, oratorium v 11 scénách pro recitátory, sóla, sbor a orchestr

Účinkující

Audrey Bonnet Jana z Arku
Sébastien Dutrieux Bratr Dominik
Susanne Bernhard Panna Maria
V jednání Svatá Kateřina
Mélissa Petit Svatá Markéta
Kyle van Schoonhoven Porkus
V jednání Písař 1
Zachary Altman Písař 2
V jednání Vypravěči

Pražský filharmonický sbor
Lukáš Vasilek sbormistr

Kühnův dětský sbor
Jiří Chvála, Petr Louženský sbormistři

Lukáš Vasilek dirigent

Česká filharmonie

VÍCE INFORMACÍ

„Dramatické“ či „scénické“ oratorium Jana z Arku na hranici napsal Arthur Honegger na text básníka Paula Claudela. Odehrává se v posledních chvílích života panny orleánské, s retrospektivními scénami z jejího dětství i procesu, v rámci kterého byla odsouzena k trestu smrti upálením. Rozsáhlá, až monumentální skladba na pomezí oratoria a opery využívá snad všechny tehdy dostupné hudební prostředky. Na podiu svádí dohromady sólisty, recitátory, smíšený a dětský pěvecký sbor, v orchestru upoutá raný elektronický nástroj Martenotovy vlny, na nějž při premiéře v roce 1938 hrál jeho vynálezce.

Žádné pražské uvedení Honeggerova oratoria nemůže neupomenout na události více než půl století staré. Na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a počínající normalizaci se v lednu roku 1969 před Národním muzeem polil hořlavinou a zapálil student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Tehdejší šéfdirigent Václav Neumann jeho památku uctil na koncertech 23. a 24. ledna úvodní částí ze Sukovy Pohádky. U toho však nezůstalo.

V další sezoně totiž dramaturg orchestru Ivan Medek zařadil právě oratorium o světici, která svůj život skončila stejným způsobem jako Palach, ač nedobrovolně. Soudruhům smysl tohoto husarského počinu dlouho nedocházel. Když se tak stalo, Medek byl z filharmonie vyhozen a později se svými protirežimními postoji propracoval až na pozici šatnáře a umývače nádobí v hostinci Pod Kinskou, aby se po revoluci vrátil z emigrace jako kancléř Václava Havla.

Ve svých memoárech Medek na filharmonické události vzpomíná takto: „Definitivní výpovědi jsem se dočkal, když jsem zařadil – stále jako neoficiální dramaturg – na leden 1970 do programu České filharmonie kantátu Arthura Honeggera Jana z Arku na hranici. Nejdříve to nevzbudilo vůbec žádnou pozornost. Až najednou volali řediteli České filharmonie Jiřímu Pauerovi, co že to tam inzerujeme: Jana z Arku na hranici! Vysvětloval jsem řediteli, že ta skladba se tak jmenuje a autorem textu je Paul Claudel. Řekl, že slova ,na hranici‘ tam nesmějí být. Teprve o pár dnů později komusi nahoře došlo, že kantáta má být uvedena k výročí upálení Jana Palacha. Byl z toho samozřejmě strašný průšvih. Datum uvedení jsme museli změnit a nesměli jsme vysvětlit, proč ke změně dochází. Hrálo se o čtrnáct dnů později, bylo vyprodáno, koncert měl manifestační charakter, protože všichni věděli, o co jde.“