Jakub Hrůša, Česká filharmonie

O KONCERTU 

Říká se, že si dva padnou do oka. Jakub Hrůša a Česká studentská filharmonie si však padli i do ucha. Po prvním setkání v loňské sezoně se společně vypraví do arabského středověku za Šeherezádou. Hlavní hostující dirigent pak s Českou filharmonií, triem pěvců a Pražským filharmonickým sborem završí Sukovu tetralogii. Zazní Epilog.

Koncert z řady B

Program

Nikolaj Rimskij-Korsakov
Šeherezáda, symfonická suita, op. 35

Josef Suk
Epilog, symfonická skladba pro orchestr, velký a malý smíšený sbor, soprán, baryton a bas, op. 37

Účinkující

Alžběta Poláčková soprán
Jiří Brückler baryton
Jan Šťáva bas

Pražský filharmonický sbor
Lukáš Vasilek sbormistr

Česká studentská filharmonie
Jakub Hrůša dirigent

Česká filharmonie

*Česká studentská filharmonie hraje Rimského Šeherezádu.

Hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša se s Českou studentskou filharmonií setkal již na abonentních koncertech v sezoně 2023/2024. Pochvaloval si nejen uměleckou úroveň spolupráce, ale také její lidský rozměr. Proto mladému orchestru adresoval dopis, z něhož s jeho laskavým svolením kousek citujeme:

„Vaše hraní mělo přesnost i šťávu, uvážlivost i vášeň, rozum i srdce, jasný plán i spontánnost. Hlavní ale je, jakou mělo pro mě lidskou kvalitu. Nad to všecko jste prostě úžasně fajn lidi. Myslím, že to nejpodstatnější v mém pocitu teď je vděčnost, že se k vám příští rok budu moci zase jako dirigent vrátit. Už teď se na to těším.“

Pro druhý společný koncert Hrůša zvolil programní suitu Šeherezáda z roku 1888. Nejhranější orchestrální skladba Rimského-Korsakova inspirovaná středověkou sbírkou arabských pohádek Tisíc a jedna noc oplývá orientálními prvky, lyrikou i vnitřním dramatickým napětím. Barvitá instrumentace plná arabských melodií, zvukomalebnosti a fantasie není hudebním vyjádřením podrobně propracovaného syžetu, ale spíše charakteristikou některých postav, konkrétních obrazů a výjevů z jednotlivých pohádek. Posluchače čeká návštěva bagdádského bazaru, zakusí prudkost lásky mladého careviče a stanou se svědky ztroskotání korábu uprostřed rozbouřeného moře.

Epilog, závěrečný díl své tetralogie, kterou Česká filharmonie pod Hrůšovou taktovkou nahrává, začal Josef Suk skicovat v roce v roce 1920, závěrečnou revizi provedl v roce 1933. Rozsáhlá skladba s výraznou vokální složkou patří k velkým uměleckým dílům, jejichž myšlenkový rámec není možné popsat jinak než jako nábožensko-filosofický. Ostatně, sám autor vylíčil její ideu takto: „Dílo prochází zase celým lidským životem, do přemýšlení o smrti a do hrůzy z ní zazní píseň pozemské lásky a vše to vyústí v nadšený zpěv osvobozeného lidstva. Není smrti, to, oč usilujeme, o to usiluje a bude usilovati lidství od věčnosti až do věčnosti. Beze smrti nemohl by povstati život nový a věčný, a proto dle slov Písma: ‚Smrti, kde hrot tvůj, kde osten tvůj?‘“