Babička: Není více dobré stařenky? (Divadelní svět Brno 2024)

O PŘEDSTAVENÍ

Emílie lítá s dronem, Anička utíkala před válkou na trakaři, Maruška žehlila
i ponožky a z Marcelky se stal anděl. Co mají společného? Jsou naše to babičky. Stejně jako Magdalena. Madla bydlela na Starém bělidle a pro pírko i přes plot skočila.

To pírko bylo možná z kohouta – kura domácího.
A i ten má svoji pramáti – divokého kura z Orientu.
Kohout všechny na Starém bělidle ráno co ráno budil.
Nejen babičku, ale i vnoučata: Barunku, Adélku, Viléma a Jana.
Hlavně ale budil Slunce.
Babička umřela, Slunce zůstalo.
A kohouti jsou tu také pořád.

Babičku Boženy Němcové četly naše babičky, babičky našich babiček a čteme ji i my dnes. Babičku ze Starého bělidla už ale nikdo neprobudí. Co nám po ní zůstalo? Všichni jsme něčí vnoučata.