Faust

O INSCENACI 

Neexistuje snad jiná postava, které by bylo věnováno tolik rozličných zpracování, jako je Faust. Srovnání snese asi jen don Juan neboli don Giovanni.

Historický učenec Faust údajně žil v letech 1480–1540. Podle legendy vzniklé krátce nato se tento lékař-alchymista spolčil s ďáblem, aby se mu vrátilo mládí. Příběh byl přitažlivou látkou interpretovanou z nejrůznějších úhlů a různými způsoby mnoha umělci. Patrně nejvýznamnější a nejznámější je klasické drama Johanna Wolfganga von Goetha, který část napsal na českém území při pobytu v Karlových Varech. Faust, lyrická opera o pěti dějstvích francouzského skladatele Charlese Gounoda z roku 1859, je patrně nejslavnějším hudebně-dramatickým zpracováním látky. Gounod operu o Faustovi komponoval na libreto Julese Barbiera a Michela Florentina Carrého podle 1. dílu Goethova Fausta  v překladu Gérarda de Nervala.

První verze s mluvenými dialogy měla premiéru 19. 3. 1859 v pařížském Théâtre-Lyrique. Druhá verze s recitativy a s baletem Valpuržina noc pak  3. 3. 1869 v Pařížské opeře. V Praze byla opera uvedena poprvé německy 24. 10. 1861, v češtině pak 6. 7. 1867 v Novoměstském divadle. Provedení dirigoval Bedřich Smetana, režii měl František Karel Kolár. Od 11. 1. 1884 byla opera hrána v nově otevřeném Národním divadle. Gounodův Faust patří k nejčastěji uváděným titulům našich i světových operních divadel.

Nově připravovaná inscenace německého režiséra Jana Philippa Glogera měla původní premiéru v roce 2003 v Curychu. K hudebnímu nastudování byl přizván francouzský dirigent Sébastien Rouland, hudební ředitel Sárského státního divadla v Saarbrückenu.

Sbor Národního divadla
Orchestr Národního divadla

Dirigenti - Sébastien Rouland, Zbyněk Müller

Tvůrci

Režie

Jan Philipp Gloger

Scéna

Ben Baur

Kostýmy

Karin Jud

Dramaturgie

Beno Blachut

ve francouzštině, anglické, české titulky