E3: MLADÍ SÓLISTÉ Il.

O KONCERTU

Koncert nabídne pestrý program plný virtuozity i poetiky. Ravelova rapsodie Cikán, inspirovaná romskou hudbou, je oslavou houslové brilance. Frank Proto v Devíti variacích na Paganiniho pro kontrabas a orchestr spojil slavné téma s jazzovou lehkostí. Debussyho Faunovo odpoledne přenese posluchače do snového světa impresionistických nálad. Závěr bude patřit lyrickému, ale technicky náročnému Houslovému koncertu Samuela Barbera.

Program 

Maurice Ravel
Tzigane (Cikán), koncertní rapsodie pro housle a orchestr M. 76a

Frank Proto
Devět variací na Paganiniho pro kontrabas a orchestr

Claude Debussy
Prélude a l’apres‑ midi d’un faune (Předehra k Faunovu odpoledni), L. 86

Samuel Barber
Koncert pro housle a orchestr op. 14

Účinkují 

David Hernych – housle
Ondřej Sejkora – kontrabas
Jiří Vodička – housle, umělecký garant cyklu
Anna Bangoura – průvodní slovo
Janáčkova filharmonie Ostrava
Robert Kružík – dirigent

Koncertní rapsodie Cikán francouzského skladatele Maurice Ravela je skutečně důkladnou prověrkou technické zdatnosti a virtuozity každého jejího interpreta. Rapsodii zkomponoval v roce 1924 pro maďarskou houslistku Jelly d’Arányi, která jej seznámila s vášnivou tradiční hudbou východoevropských romských kapel.

Současný americký skladatel a kontrabasista Frank Proto působil dlouhá léta v symfonickém orchestru v Cincinnati, ale spolupracoval také s jazzovými interprety, mezi nimiž nechybí velká jména jako David Brubeck, Duke Ellington nebo Gerry Mulligan. Ve svých Devíti variacích na Paganiniho pro kontrabas a orchestr z roku 2001 Frank Proto převlékl do jazzového hávu slavné téma z Paganininiho 24. Capriccia.

Ikonická orchestrální skladba francouzského skladatele Clauda Debussyho z roku 1894 byla inspirována básní Faunovo odpoledne Stéphana Mallarmého, v níž básník prostřednictvím antické mytologie evokuje prchavé erotické pocity.

Houslový koncert Samuela Barbera není skladbou vnějškově efektní, ale spíše lyrickou a kontemplativní, jež se odehrává v komorní atmosféře malého orchestru. To ovšem neznamená, že na sólistu neklade virtuózní nároky. Dílo roku 1941 premiéroval houslista Albert Spalding za doprovodu proslulého Filadelfského orchestru pod taktovkou Eugena Ormandyho.