Kočka na rozpálené plechové střeše

O PŘEDSTAVENÍ

Manželé Maggie a Brick přijeli na rodinnou usedlost na jižanské plantáži na oslavu narozenin jeho otce, který – zdá se – umírá na rakovinu, ale všichni se tváří, že ne. Je dusno; cosi stále visí ve vzduchu a bouřka je v nedohlednu. A každý má nějaké tajemství – nebo alespoň neříká úplnou pravdu.

Jak se vypořádat s tím, když nesplňujeme představy a očekávání druhých? A co když nejsme schopni naplnit ani ta svoje? Co když jsou stará pravidla nefunkční? Všechno pálí, ale přesto je problém pohnout se z místa?

Hra KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE se řadí mezi novodobou klasiku. Tennessee Williams ji napsal mezi roky 1953 a 1955 a získal za ni mimo jiné Pulitzerovu cenu.

Pro režiséra Martina Čičváka je to druhé setkání s tímto autorem. Navazuje jak na svou inscenaci SKLENĚNÉHO ZVĚŘINCE v bratislavském Divadle Aréna, tak v kontextu Činoherního klubu také na inscenaci Ladislava Smočka TRAMVAJ DO STANICE TOUHA.

„SPOLEČNOST JE TAK INTENZIVNĚ POLARIZOVANÁ, A TY DVĚ SKUPINY SE UŽ VŮBEC NEDOKÁŽOU DOMLUVIT, UŽ VŮBEC NEMAJÍ SPOLEČNÝ JAZYK. POŘÁD SE HÁDAJÍ A VZDALUJÍ SE OD SEBE. BREXIT, TRUMPOVCI, BIDENOVCI, POPÍRAČI; KLIMATICKÁ ZMĚNA ANO, KLIMATICKÁ ZMĚNA NE. TO VŠECHNO DO SEBE NARÁŽÍ A LIDSTVO ZAČÍNÁ PŘEŠLAPOVAT JAK KOČKA NA ROZPÁLENÉ STŘEŠE. V TÉ HŘE ŽÁDNÁ FIGURA NEVÍ, CO SI SE SEBOU V NEURÓZE POČÍT. NA NEURÓZU, KTERÁ V TÉ HŘE JE, SE TĚŠÍM, PROTOŽE SI MYSLÍM, ŽE JI MÁM I JÁ. BUDEME ANALYZOVAT, CO NÁS DĚLÁ TAK INTENZIVNĚ NESPOKOJENÝMI, NEVYROVNANÝMI. BUĎ NAZKOUŠÍME KOČKU NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE, A ULEVÍ SE NÁM, NEBO BUDEME MUSET NA SEDM LET DO TIBETU.“

OBSAZENÍ A TVŮRCI

Margaret: Anna Fialová
Brick: Jan Hájek
Mae: Gabriela Míčová
Gooper: Matěj Dadák
Matka: Naďa Konvalinková
Otec: Vladimír Kratina
Doktor Baugh: Pavel Kikinčuk

autor: Tennessee Williams
překlad: Zuzana Josková
režie: Martin Čičvák
dramaturgie: Kateřina Popiolková, Markéta Kočí Machačíková
scéna: Tom Ciller
kostýmy: Nina A. Stillmark
hudba: Ondřej Brousek