Lichtenštejnský palác (HAMU)

Lichtenštejnský palác je jednou z dominant Malostranského náměstí, v jehož minulosti se vystřídala sídla řady organizací. Nakonec se ke konci 80. let budova stala sídlem Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění. 

Není proto náhodou, že je Lichtenštejnský palác místem hudebních koncertů. Pravidelně se zde konají koncerty Pražského filmového orchestru i koncerty klasické hudby. Můžete se tak nechat hudebně přenést do světa filmových hrdinů anebo se ze stříbrného plátna vydat do dob slavných skladatelů vážně hudby.

Dnešní podoba paláce

Původně pozdně barokní stavba získala svoje ikonické klasicistní průčelí v 18. století, kdy zároveň vznikl také klasicistní sál.  Palác nabízí krásný  koncertní sál Bohuslava Martinů s novými varhanami, další dva koncertní sály, výstavní síň, letní scénu, zahradu a mnoho dalšího.

Koncerty v Lichtenštejnském paláci

V nádherném prostředí sálu Bohuslava Martinů v Lichtenštejnském paláci se pravidelně konají koncerty Pražského filmového orchestru. Vydat se můžete také za nadčasovou klasickou hudbou na vystoupení smyčcového souboru Parnas Ensemble, který hraje kromě sálu Bohuslava Martinů také v sálu Galerie.

O Pražském filmovém orchestru 

Pražský filmový orchestr je symfonické těleso, založené dirigentem Jiřím Koryntou a Zdeňkou Koryntovou v roce 2004, které se po celou dobu své existence specializuje na koncertní provedení filmové, seriálové, muzikálové, populární a videoherní hudby.

Orchestr vždy kladl důraz na maximální autenticitu podání jednotlivých skladeb a jejich emocí. Ve svém rozsáhlém repertoáru čítajícím několik set titulů lze nalézt díla od světových skladatelů filmové hudby jako je John Williams, Jerry Goldsmith, Elmer Bernstein, Bernard Hermann, Howard Shore, Alan Silvestri, Hans Zimmer, a mnozí další.

Stručně o historii paláce

Počátek stavby paláce lze datovat od požáru Malé Strany v roce 1541. Před požárem na místě řada měšťanských domů, které však po požáru ustoupily šlechtickým rezidencím. Lichtenštejnský palác vznikl ve 20. letech 16. století jako první velká barokní stavba v metropoli.

V letech 1622—23 se stal vlastníkem domů kníže Karel z Lichtenštejna, přezdívaný "krvavý místodržitel", poněvadž byl pověřen potrestáním vůdců stavovského povstání po bitvě na Bílé hoře. Smutný osud 27 českých pánů připomíná stejný počet stylizovaných litinových hlav na patnících u obrubníku před palácem vytvořených sochařem Karlem Neprašem.

Ke konci třicetileté války, při obsazení Prahy Švédy, v paláci měl základnu hlavní štáb švédského vojska. V 18. a 19. století mimo jiné v budově sídlil poštovní úřad a bydlel zde také zakladatel slavistiky Josef Dobrovský. Po revolučním roce 1848 byl celý palác vystěhován a na povel vojenského velitele Prahy Windischgrätze zde sídlilo vojenské velitelství.

Za první světové války bylo v paláci ubytováno vojenské velitelství, za okupace zabralo budovu německé vojenské velitelství a po druhé světové válce pak také Vysoká škola politická ÚV KSČ. Nakonec se ke konci 80. let budova stala sídlem Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění.