Tango

Podezřelá individua, morální bahno, dvojznačné vztahy.

Mladý zásadový Artur by rád vstoupil do života. Rodiče Eleonora a Stomil mu fandí. Strýček Evžen nepíše paměti, babička Evženie divočí a Eda ví svý. Artur by se měl bouřit, bořit, co se dá, projevovat se a vyjadřovat, jak je libo. Hlavně žádné meze. Jak by ale měla vypadat revolta proti toleranci, anarchii a entropii? Má cenu pokoušet se o návrat k tradici nebo hledat úplně nová pravidla a normy?

STOMIL: NEVÍŠ, CO MLUVÍŠ! MY JSME SI TA PRÁVA TVRDĚ VYBOJOVALI, A JESTLI SI DNES SMÍŠ DĚLAT S BABIČKOU, CO CHCEŠ, MĚL BYS ZA TO PODĚKOVAT NÁM. TY VŮBEC NEMÁŠ PONĚTÍ, ZA CO VŠECHNO NÁM VDĚČÍŠ. MY JSME BOJOVALI, ABYCHOM PRO TEBE STVOŘILI SVOBODNOU BUDOUCNOST, A TÍM VŠÍM TEĎ POHRDÁŠ!

Polský dramatik, spisovatel, publicista a kreslíř Sławomir Mrożek napsal TANGO v roce 1964 poté, co se rozhodl nevrátit z cesty do Itálie zpět do rodného Polska. Ve svých povídkách a aktovkách často pracoval s absurdnem, které se v jeho tvorbě úzce pojilo s reflexí politické situace v Evropě, zejména za železnou oponou. TANGO tak na půdorysu jedné rodiny představuje hyperbolizovaný střet generačních, politických i morálních principů a ptá se, jestli je vůbec ještě možné vidět současnost jinak než jako grotesku a frašku.

ARTUR: A CO JSTE STVOŘILI? TEN BORDEL, KDE NIC NEFUNGUJE, PROTOŽE SE VŠECHNO SMÍ, KDE NEEXISTUJÍ ŽÁDNÉ ZÁSADY A ŽÁDNÉ PŘESTUPKY?

 

Režisérka Gabriela Gabašová k inscenaci říká:

„TANGO SE ČASTO OZNAČUJE JAKO ABSURDNÍ DRAMA, ALE PRO MĚ JE ZÁSADNÍ, ABY SE NEZTRATILA JEHO KOMEDIÁLNOST. MROŻEK PODLE MĚ NEUKAZUJE ROZPAD SVĚTA SKRZE TĚŽKOU VÁŽNOST, ALE SKRZE SMĚŠNOST, TRAPNOST, PŘEPJATOST A GROTESKNÍ DEFORMACI. PRÁVĚ TÍM JE MNOHEM NEBEZPEČNĚJŠÍ. TO DRAMA PŘICHÁZÍ AŽ VE CHVÍLI, KDY SI UVĚDOMÍME, ŽE POD VŠÍM TÍM CHAOSEM, SVOBODOU, RODINNOU VÝSTŘEDNOSTÍ A STYLIZOVANOU HROU ROSTE TOUHA PO NÁSILÍ.“

Prosíme rodiče, aby zvážili návštěvu svých nezletilých dětí.

Premiéra 4. 9. 2026

Účinkují

Evženie
Zuzana Bydžovská

Evžen
Vasil Fridrich

Eleonora
Sandra Černodrinská

Stomil
Jan Hájek

Ála
Romana Widenková

Artur
Prokop Zach

Eda
Viktor Zavadil

Tvůrci

překlad
Helena Stachová

režie
Gabriela Gabašová

dramaturgie
Barbora Sedláková

scéna
Barbora Klenová

kostýmy
Michal Spratek

hudba
Gabriela Gabašová