Parsifal
Wagnerův Parsifal, označovaný jako „slavnostní hra zasvěcení“, čerpá z eposu o rytířích Svatého grálu, ale přetváří jej v mystickou vizi ovlivněnou Schopenhauerovou filosofií a buddhismem. Svou první inscenaci této opery uvede renomovaný režisér Andreas Homoki v Praze, rodišti Franze Kafky, který v jeho režijní inspiraci hraje důležitou roli.
čtvrtek
26. 3. 2026
18:00
Státní opera Praha
Praha
550 - 1990 Kč
neděle
29. 3. 2026
18:00
Státní opera Praha
Praha
550 - 1990 Kč
pátek
3. 4. 2026
17:00
Státní opera Praha
Praha
550 - 1990 Kč
sobota
11. 4. 2026
17:00
Státní opera Praha
Praha
250 - 1990 Kč
sobota
18. 4. 2026
17:00
Státní opera Praha
Praha
250 - 1990 Kč
Popis
O inscenaci
Sbor Státní opery a Sbor Národního divadla
Orchestr Státní opery
Balet Opery Národního divadla
Kühnův dětský sbor
Tři měsíce před koncem svého bouřlivého života píše Richard Wagner slova plná hořké rezignace, ale také hlubokého poznání: „Kdo může po celý život s otevřenými smysly a volným srdcem hledět v tento svět vražd a loupeží organizovaných skrze lež, podvod a licoměrnost, aniž by se časem musel od něj se strašlivým odporem odvrátit? Kam potom zamíří jeho pohled?“ V první větě se ještě vrací k obsahu a smyslu své monumentální tetralogie Prsten Nibelungův, podobenství o světě, v němž bohové i lidé bez rozdílu vedou zničující konflikty v zájmu svých sobeckých úmyslů. Druhá otázka však již obrací pozornost k Wagnerovu poslednímu hudebnímu dramatu z roku 1882 – Parsifalovi. V něm opět formou podobenství ukazuje odvěký úpadek lidské společnosti a vyslovuje se pro regeneraci člověka skrze popření egoistické vůle soucitem, chápajícím a zmírňujícím utrpení všeho živého. Dějový rámec svého díla, které nenazývá operou, nýbrž „slavnostní hrou zasvěcení“, čerpá Wagner ze středověkého eposu Wolframa von Eschenbach Parzival o rytířích svatého grálu, ale hluboce ho přetváří v duchu svého osobitého, velmi mystického a metaforického pojetí ovlivněného filozofií Arthura Schopenhauera a myšlenkami buddhismu. Krvácející rána krále Amfortase je symbolem lidského života založeného na neukojitelné touze, zosobněním této touhy je postava záhadné ženy Kundry a sám Parsifal pak představuje „čistého blouda“, prosťáčka, který však jako jediný dokáže svým soucitem a nezištností Amfortasovu ránu vyléčit...
Své první režijní setkání s Wagnerovým Parsifalem se světoznámý německý operní režisér Andreas Homoki rozhodl realizovat v Praze, a proto nepřekvapí, že mezi své tvůrčí inspirace začlenil i místní proslulou kafkovskou tradici.
Vznik inscenace Parsifal finančně podpořil Mecenášský klub Národního divadla.
Tvůrci
Režie Andreas Homoki
Scéna Frank Philipp Schlößmann
Kostýmy Hannah Clark
Světelný design Franck Evin
Sbormistr Zuzana Kadlčíková, Pavel Vaněk
Dramaturgie Werner Hintze, Ondřej Hučín
Účinkující
Dirigent: Markus Poschner
Parsifal: Matthew Newlin
Kundry: Ester Pavlů
Amfortas: Bogdan Baciu, Jiří Hájek
Gurnemanz: Timo Riihonen
Klingsor: Martin Bárta
První rytíř Grálu: Josef Moravec
Druhý rytíř Grálu: Miloš Horák
Panoš: Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Marek Žihla, Vít Šantora
Čarovné dívky: Barbora Perná, Magdaléna Hebousse, Stanislava Jirků, Yukiko Smetáčková Kinjo, Marie Svobodová
Hlas shůry: Jana Sýkorová