Káťa Kabanová

O PŘEDSTAVENÍ

Tak se mi zachtělo zemřít!

Premiéra inscenace Káti Kabanové v podání souboru Janáčkovy opery NdB patřila k vrcholům festivalu Janáček Brno 2016 a nyní se vrací, aby se na jevišti znovu setkal Janáčkův genius s jedním z nejlepších žijících operních režisérů Robertem Carsenem, jehož produkce vynikající osobitou poetikou, dramaturgickou sevřeností a emotivním, živým a nesmírně působivým divadlem jsou již řadu let na repertoáru nejvýznamnějších operních domů, ať se jedná o milánskou La Scalu, Metropolitní operu v New Yorku, festival v anglickém Glyndebourne nebo Royal Opera House Covent Garden. Káťa Kabanová je jednou z pěti Carsenových inscenací Janáčkových oper a vznikla původně pro Vlámskou operu. Od své premiéry byla uvedena ve více než 20 operních domech po celém světě a není divu, inscenace s působivou scénografií, kde vodní hladina pokrývá celé jeviště a zrcadlí Kátiny emoce i tragický osud, patří k nejlepším Carsenovým dílům.

Když počátkem roku 1919 začal Leoš Janáček uvažovat o Ostrovského dramatu Bouře coby námětu k nové opeře, blížily se jeho šedesáté páté narozeniny. Během posledních tří let se v jeho životě mnohé změnilo; získal konečně mezinárodní uznání a v létě 1917 v Luhačovicích poznal Kamilu Stösslovou, inspiraci svých vrcholných děl. Že si zvolil námět z ruské literatury, není překvapivé stejně jako volba Ostrovského Bouře, která svým námětem o tragédii hlavní hrdinky Káti utlačované společenskými konvencemi byla Janáčkovy blízká. Libreto si Janáček s použitím českého překladu Bouře vytvořil sám a do originálu výrazně zasáhl – zredukoval počet postav i jednání a zaměřil se především na drama hlavní hrdinky. Vytvořil tak jedno ze svých nejintimnějších děl. První provedení a tedy světovou premiéru Janáček zadal brněnskému Národnímu divadlu, kde opera zazněla 23. listopadu 1921 v divadle Na hradbách. Sklidila mimořádný úspěch a o rok později následovalo uvedení v Praze a záhy i v zahraničí.

„Chtěli jsme vytvořit symbolický odkaz k vodě a spojení sní, protože se zde od počátku mluví o vodě, Káťa je k vodě přitahována. Cítí, že se něco hrozného stane a že to na sebe přivolá sama. Dalším důvodem je, že mám velmi rád vodu, je to krásný element v přírodě, ale je zároveň nebezpečný a hrozivý. Použili jsme ho, abychom zrcadlili Kátinu izolaci.“ Robert Carsen

Premiéra: 7. října 2016 v Janáčkově divadle 

Opera je uváděna v českém originále s českými a anglickými titulky.

Pavla Vykopalová získala za titulní roli Cenu Thálie.

Opera slavnostně zahajovala festival Janáček Brno 2016.

Inscenační tým

Autor: Leoš Janáček

Libreto: Alexandr Nikolajevič Ostrovskij

Hudební nastudování, dirigent: Ondrej Olos

Režie: Robert Carsen

Asistent režie: Maria Lamont

Scéna: Patrick Kinmonth

Kostýmy: Patrick Kinmonth

Světelný design: Peter van Praet

Světelný design: Robert Carsen

Choreografie: Philippe Giraudeau

Asistent choreografie: Ivana Kloubková

Sbormistr: Pavel Koňárek

Obsazení

Káťa: Pavla Vykopalová

Boris Grigorijevič: Magnus Vigilius

Tichon Ivanyč Kabanov: Gianluca Zampieri - J.H.

Varvara: Lenka Laurinčík Schallenberger - J.H.

Savël Prokofjevic Dikoj: Jiří Sulženko - J.H.

Kabanicha: Eva Urbanová - J.H.

Váňa Kudrjáš: Petr Levíček

Glaša: Jitka Klečanská

Fekluša: Jitka Zerhauová - J.H.

Žena z lidu: Hana Procházková

Vlastníkem licence je Opera Vlaanderen, Antverpy/Gent