Státní opera v Praze

Státní opera v Praze je nepochybně považována za jeden z nejkrásnějších operních domů v Evropě. Novorenesanční budova s neorokokovým interiérem, která byla koncipovaná podle plánů vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, je známá svou vynikající akustikou a velkou kapacitou hlediště. Velkorysé divadelní prostory hlediště si i dnes drží stálé prvenství v Praze. Na prknech Státní opery Praha se v historii vystřídali přední světoví umělci jako dirigenti Alexander Zemlinsky a Gustav Mahler nebo operní pěvec Enrico Caruso. Ve světových premiérách zde zazněla díla Schönbergova, Weisova, Křenkova nebo Martinů. Budova se nachází na adrese Wilsonova 4, Praha 1. Více o historii Státní opery Praha najdete v textu níže. ↓

Odpověď na Národní divadlo

Historie Státní opery věrně kopíruje politický vývoj v českých zemích na konci 19. a ve 20. století a vypovídá o mnohdy komplikovaných vztazích, které panovaly mezi Čechy a Němci žijícími na území tehdejších českých zemí. Za dobu své pohnuté historie prošla několikrát změnou názvu, postupně se jmenovala Nové německé divadlo, Smetanovo divadlo, Státní Opera Praha a Státní opera. Její stavba měla být odpovědí pražských Němců na nově otevřené Národní divadlo.

Národní divadlo vzniklo díky touze Čechů po vlastním divadelním stánku a stalo se objektem celonárodní finanční sbírky. Pro jeho stavbu se vybralo 3 204 129 zlatých, což je v dnešním přepočtu zhruba 1 740 000 000 korun. Jednalo se tedy o velmi nákladnou a honosnou budovu. Stavba překonala i nešťastný požár a v roce 1883 tak mohly slavnostně zaznít tóny Smetanovy opery Libuše.

Novému Národnímu divadlu mohlo jen stěží konkurovat již zastaralé Královské zemské německé divadlo (dnes Stavovské divadlo), které bylo v té době centrem německé kultury v Praze. Divadlo navíc již nevyhovovalo ani stále větším nárokům na výpravnější operní kusy. Tento impulz tak vedl Německý divadelní spolek k podobné sbírce pro stavbu nové budovy, která by měla naplňovat všechny standarty přední evropské kulturní scény.

Přední světová operní scéna a bašta demokracie

Díky sbírce se podařilo nashromáždit potřebné prostředky a stavba tak mohla začít na místě tehdejšího Novoměstského divadla. Vedení stavby se ujali vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, jež se těšili v Rakousku-Uhersku značnému renomé. Spolupracoval s nimi také Karl von Hasenauer, který se podílel na stavbě vídeňského Burgtheateru (Dvorní divadlo - rakouské národní divadlo ve Vídni).

K otevření Státní opery Praha došlo 5. ledna 1888 za zvuků Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští. Státní opera zůstala ve vlastnictví Německého divadelního spolku i po vzniku Československa.

V roce 1920 bylo divadlo dáno spolu se Stavovským divadlem pod patronaci Národního divadla změnilo název zpět na Stavovské divadlo. Ve 30. letech 20. století dala jasně najevo své protifašistické postoje. V tehdejší činohře divadla působili také němečtí herci, kteří měli po nástupu fašismu v Německu zákaz vystupovat.

Ve své činosti Státní opera pokračovala i po válce a na jejím jevišti se uváděly i nadále slavné světové opery a baletní představení. Název budovy se však v roce 1949 změnil na Smetanovo divadlo a tento název nesla až do roku 1992, kdy se přejmenovala na Státní Operu Praha. Budova prošla několika rekonstrukcemi. Poslední proběhla v nedávné době a díky ní v současnosti disponuje novou oponou. Nová opona vznikla v dílnách Národního divadla podle původního návrhu Eduarda Veitha. Tu mohli návštěvníci vidět již při prvním otevření Státní opery v roce 1888. Úpravami prošlo také hlediště, kde byla instalovaná nová křesla. Úplnou novinkou jsou individuální čtecí zařízení s variabilní možností titulků. Všechny úpravy však proběhly s úctou k původní historické výzdobě divadla.

V současné době zde můžete shlédnout představení souborů Opery Národního divadla a Baletu Národního divadla a koncerty. Program sezóny 2024/2025 v Státní opeře v Praze můžete projít pohodlně online na ColosseumTicket a vstupenky zakoupíte na pár kliků.

Program Státní opery Praha